Červen 2010

Špindlerův Mlýn. Město mého dětstsví.

30. června 2010 v 19:53 | Uzavřená |  Krkonoše
Každý má určitě své oblíbené místo, kam rád jezdí na prázdniny. Moje nejoblíbenější místo jsou Krknoše. Nejen, že tak jezdím už nějaký ten pátek (Zhruba 13 let) ale znám tam každičký kámen. Ve ŠM mám tetu a strýce kteří vlastní malý penzionek. Bohužel se ho snaží prodat, ale díky nim jsem prožila krásné dětství.

30.6.2010 - Začátek konce.

30. června 2010 v 18:00 | Uzavřená |  Žalobníček
Dnešní první a poslední den. Poslední den školního roku a první den prázdnin?

Mňam.

30. června 2010 v 15:35 | Uzavřená |  Plody
Taky milujete Jahody? Já je naprosto žeru. Miluju. Jé, jahůdky a šampaňské. Kuš. Právě si tu dělám chutě. Ale stejně jsou nejlepší jahody, cukr, máslo a chleba. Nejedli jste? Přichází tě o hodně.

Ohlednutí kolem sebe.

28. června 2010 v 20:29 | Uzavřená |  Příroda
Další várka fotek, nejsou to žádné profesionální fotky, jako třeba má Tominus. Jsou to jen prosté kraviny, při mé procházce. Fotit stále to stejné ze stejných pohledů mě už opravdu moc nebavilo.

27.06.10 - Žiju.

27. června 2010 v 21:14 | Uzavřená |  Žalobníček
Vlatně poslední tři dny, jsem si vážně nebyla jistá, jestli opravdu jsem ještě na živu. 24.06.2010 se ze mě oficiálně stala 17-cti letá osoba. Následovala vcelku pohodová nálada. Až do chvíle, kdy jsem razila na tátovu pracovní akci. Byla tam zábava. Sledovali jsme fotbal Slovensko a jejich excelentní výkon. Jenže pak, nepřišla sestra, takže jsem jí musela jít shánět s tátovím vyfouklým kolem domů. Mimochodem bylo to jen 5 km.. pěšky. Došla jsem domů a telefonát, že ségra už tam došla. No nenaštvalo by vás to? Takže mě to dokonale zkazilo náladu. Vážně perfektní.

Hra se stíny.

27. června 2010 v 20:17 | Uzavřená
To víte, dneska bylo tak krásně, a já konečně měla lepší náladu, tedy spíše jsem zářila na všechny strany. Ikdyž to není žádné mistrovské dílo, jen to jen spíše takové blbnutí z nudy.. Ale i tak sem ty fotky dávám. Třeba se vám zalíbí...

23.06.2010 - Tímto dnem něco končí...

23. června 2010 v 20:55 | Uzavřená |  Žalobníček
Zítra se probudím a bude něco jinak? Bude svět lepší? Budu se cítít o rok starší? Budu konečně šťastná? Otázky, které mi poletují v hlavě a nenechají mě v klidu.

Kamarádka do deště.

21. června 2010 v 17:29 | Uzavřená |  Zlatíčka
Moje jediná a prává láska se skrývá pod perexem. S tímhle "človíčkem" toho máme za sebou tolik, že jsem to přestala počítat. Vesele Vás vítá pokaždé co Vás uvidí. Smutně nese když odcházíte, radost nebo smutek poznáte z jediného pohledu.

Je to sice naprosto němá tvář, ale věřte tomu, že dokáže potěšit. Protože ona nikdy neodejde a bude vždy při vás (Nepočítáme odchod na onen svět). Neotočí se zády, nepomluví vás... Prostě kamarádka do deště. =)

21.6.2010 - Už se to blíží..

21. června 2010 v 11:24 | Uzavřená |  Žalobníček
 Já vím, ozývám se strašně málo a i přes to, trávím na počítače času více než dost. Mé nálady se v nekontrolovatelném tempu mění. Stále ve mě převládá ten můj známý pocit přebytečnosti, bezmoci ... Toho se již zřejmě nezbavím. Doma se rodiče téměř nebaví, nevím jak dlouho to spolu vydrží. S otcem si nemám naprosto, co říci... A moje deprese mě začínají vážně stahovat..

14.06.2010 - Samota je lék, pro mě ovšem prokletí.

14. června 2010 v 11:16 | Uzavřená |  Žalobníček
Určitě každý z nás propadá někdy depresím. Myslím, že všichni chodí okolo tváří se, jak je svět úžasnej, ale přesto v nich něco vře. Neměli by jsme své pocity skrývat, měli bysme je říkat. Ukazovat. Jenže někdy to prostě nejde. Chodíte a snažíte se chovat normálně, jenže přeci nemůžete ukázat ostatní okolo své slabiny...