3. Kapitola - Seznámení.

21. března 2011 v 14:22 | Uzavřená
Převaloval jsem v ruce jeho vizitku. Nemohu mu přeci zavolat. Musím se o sebe postarat sám. Nejsem malý kluk, abych to nezvládl. Prostě ukradnu auto a odvezu ho Arturovi a pak zmizím. Nebudu tak hloupý jako brácha, dám si větší pozor.


Tentokrát jsem dojel do New Portu je tu spousta vilek, bohatých lidí, pro který nebude nijak zlé přijít o auto. Prostě si za své miliony koupí nové. Před velkým nákupním střediskem stálo v tuhle dobu, ještě krásné BMW. Majitel ho tu zřejmě musel nechat a odejít domů jinak. Rozhlédl jsem se. Přistoupil jsem k autu, zkontroloval alarm. Dveře auta se mi podařily rychle otevřít. Nasedl jsem a sklonil se k drátům, abych mohl nastartovat.

"No vzhledem k tomu, že je to moje auto a ty mi ho kradeš a já zřejmě nebudu mít takovou sílu, abych tě přepral a určitě ani nestihnu zavolat policajty, mám smůlu," zaslechl jsem hlas vedle otevřených dveří.

Polil mě studený pot, zvedl jsem hlavu a tam stál kluk v mých letech. Měl kudrnaté černé vlasy, už od pohledu vypadal dost nemotorně. " Kdybys tolik nemluvil, zřejmě bys jsi se stihl vypařit a ty policajty zavolat," podíval jsem se na něj zkoumavě a vylezl jsem z auta. " Možná," zkoumavě si mě prohlížel: " zajímavé seznámení, ale nevypadáš, že by si chtěl v tom, co děláš pokračovat." "Ne, běž… Jeď a mě si tu nikdy neviděl," podívám se na něj tak důležitě.

"Můžu tě někam hodit? Přeci jen je pozdě a ty nevypadáš dvakrát ve sví kůži," přejížděl mě stále svým pohledem. "Nemám kam jít, potřebuju sehnat auto." Byl jsem natolik zoufalý, že jsem byl schopen se ke všemu přiznat. Nakonec jsme si oba sedli k autu, opřeli se o kapotu a povídali si. Bylo to zvláštní, ale už tehdy jsem věděl, že v tom klukovi něco je, skvěle jsem si popovídal. Nejsem zvyklí si u někoho vylévat své srdce a sdělovat problémy, ale ten večer jsem všechny své zábrany dal stranou.

Neznal jsem ho a to byla ta velká výhoda, bylo mi jedno, co si o mne bude myslet. Seděli jsme tam dlouho, dokud se mu nerozezněl telefon. Zvedl ho a pak se na mě pohlédl . "Budu muset, ale pokud bys někdy chtěl a měl zájem pokecat, najdeš mě v komixovým stánku, jsem tam každý den." Zvedl se a odjel.

Zůstal jsem koukat za ním. Byl to fajn kluk a podle toho, co tvrdil, byl stejně sám jako já. Byl sám, přestože měl, kde bydlet a ani peníze pro něj problém nebyly.

 


Komentáře

1 Werí Werí | Web | 21. března 2011 v 14:49 | Reagovat

Chudák Seth, auto mu chtěl ukradnout :D

2 Elizz Elizz | Web | 22. března 2011 v 15:48 | Reagovat

Ahoj. Já jen k tomu objednanému layoutu. Na blogu je napsané, že layouty dělat nebudu, ale u tebe chtěla bych udělat vyjímku. Takže na layout určitě čekej v nejbližší době.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama