5. Bližší kontakt

26. března 2011 v 22:33 | Uzavřená
Stál jsem přímo před mým obhájcem, který mě dostal z vazby - Sendym Cohenen. Podoba tu opravdu byla. Také měl černé kudrnaté vlasy jako jeho syn. Jen se na mě mile usmál a přivítal mě u nich doma, jak by mě viděl poprvé. Byl jsem za to vděčný. Ukázali mi jejich dům a místo, kde budu přespávat. Říkali mu "Pool". Byl to malinky prosklený domeček za bazénem, oddělený od zbytku domu. Dříve v něm byla tělocvična, ale teď tu byla pohodlná postel, taková malá garsonka.

Všichni jsme si na sebe začali pomalu zvykat, nikdy jsem nezačal mít pocit, že jsem navíc. Zapadl jsem mezi ně rychle, o to víc mě vzal fakt, že bych se někdy měl vrátit domů. Odejít od nich bylo téměř nemyslitelné. Nejdříve, jsem normálně dále chodil do práce. Oni se moc nezajímali o to, co dělám. Po nějaké době ovšem začali řešit mojí studijní budoucnost a dostali mě na místní placenou školu - Harbor. Nemohl jsem nijak protestovat, trvali na tom jako na podmínce mého pobytu u nich. Práci jsem díky škole moc nestíhal. Začínal jsem žít jako normální student, né jako kluk, co se musí sám život a vydělávat na sebe.

Čas letěl neskutečně rychle. Už to je pár měsíců, co jsem ke Cohenům přišel poprvé. Se Sethem je ve škole vážně zábava. Stále se snaží zaujmout jednu dívku - Summer Robertsovou. Ty dva bych přirovnal k vodě a ohni. Oba jsou opravdu hodně rozdílní. Summer je zároveň nejlepší kamarádka Marrisy. Mezi námi to vypadá slibně…

Stál jsem opřený o zábradlí před školou a sledoval lidi. "Už zase zamyšlený pohled", ohlédl jsem se a vedle mne stála Marissa. "To se ti jen zdá, no jak to dneska vidíš s tím barem? Bude tam nějaká dobrá skupina, takže půjdeš? Mohla by si vzít sebou Summer, aby měl Seth klid v duši" "Nevím, zda s Lukem do baru dorazíme, plánovali jsme si společný večer ve dvou, rodiče jeli totiž pryč, takže máme barák pro sebe." "Aha", procedil jsem skrze zuby. Moc dobře věděla, že se mi líbí a hrála si semnou, chvíli mi dává naděje, že mám šanci a pochvíli je chladná a mluví o svém příteli jako o princi na bílém koni. Přitom je to jen hloupí namyšlený, arogantní debil.

Rozloučil jsem se s Marissou a dorazili jsme domů. Den jsme zaplnili hraním videoher. Navečer jsme vyrazili do našeho místního klubu - Baitu. Nikdy jsem nebyl andílek a holky u mě nikdy nebyly problém. Můj pohled se zastavil na nové barmance. Na první pohled rockerka. Delší blonďaté vlasy s fialovým melírem, opětovala mi úsměv. Ovšem vypadala dost nedostupně. Seth se mi ztratil v davu se Summer, museli pokračovat ve svých hádkách. Sedl jsem si na bar a sledoval pódium a dění okolo.

"Tak co to bude, mladý muži?", zeptala se mě nová barmanka. "Prosil bych jméno a telefonní číslo", uculil jsem se. "A co třeba studenou sprchu?", pobaveně se zasmála. Zřejmě byl můj pokus o flirt dost marný. "Pivo si dám", kukuč. Donesla mi pivo a obsluhovala dál, všechny mé pokusy byly naprosto marné, nevěnovala mi jediný pohled. Byla to pro mne výzva, vždycky jsem rád o něco bojoval, protože bez boje, je to nuda. Pohled se mi zastavil na Marisse. Zřejmě přišla sama. Sedla si na barovou židličku vedle mě.

"Co ty tu děláš, sám?", usmála se. "Seth odešel se Summer a já tu sám nejsem, povídám si tady s….", hodilo by se znát jméno oné barmanky. " Alex", usmála se. Marissa si jí změřila takovým dost zvláštním pohledem. "Jdem tancovat", chytla mě za ruku a vytáhla na parket. Nebránil jsem se jí, byl jsem za její společnost rád. Něco mezi námi bylo již od první chvíle. Vyblbli jsme se dostatečně. Bylo mi s ní opravdu dobře. Kapela zrovna začala hrát pomalejší písničku, dala mi ruce kolem krku, chytil jsem jí kolem pasu a přitáhl si jí k sobě blíž.

Rukou jsem jí lehce hladil po zádech. Hlavu měla položenou na mém rameni, lehce jí nadzvedla, podívala se mi do očí. Její rty se natiskly na ty mé. V té chvíli jsem přestal vnímat čas. Ani nevím, kdy skončila písnička, stáli jsme tam ještě pěknou chvilku.Najednou se mi vytrhla, podívala se na mě, věnovala mi ještě jeden pobavený pohled a řekla: "Luke zachvíli přijde, tohle zůstane mezi námi, že?" a zmizela v davu. Jen jsem se za ní nevěřícně ještě chvíli díval, jak vítá svého kluka stejnými polibky, které před pár minutami patřily mně.

Autorkou obrázku Werý
 


Komentáře

1 Tottie Tottie | Web | 27. března 2011 v 11:15 | Reagovat

Skvělá kapitola a ten konec, vau! Marissa mu teda dává zabrat chudákovi :D.

2 mrzout mrzout | Web | 28. března 2011 v 14:38 | Reagovat

Ahoj, jen jsem chtěla říct k tvýmu komentáři, že mě to mile překvapilo  a docela i potěšilo :)

3 Tottie Tottie | Web | 28. března 2011 v 21:33 | Reagovat

Jinak děkuju za pochvalu. Jak jsem psala Werý, mě se to právě zdá takové strojené a nucené, vždycky si s tím strašně lámu hlavu :D.

4 RocK-pUNk-meTaL... ;) RocK-pUNk-meTaL... ;) | Web | 29. března 2011 v 15:46 | Reagovat

Pekný diel.. A krásny obrázok k tomu ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama